Encyklopedie BOZP - Příspěvky uživatele [cs]

Savoir

2025-04-25T13:29:03Z

Ulmanova: Přesměrování na Znalosti

#REDIRECT [[Znalosti]] {{sl_fr}}

Kenntnis

2025-04-25T13:28:44Z

Ulmanova: Přesměrování na Znalosti

#REDIRECT [[Znalosti]] {{sl_de}}

Knowledge

2025-04-25T13:28:29Z

Ulmanova: Přesměrování na Znalosti

#REDIRECT [[Znalosti]] {{sl_en}}

Znalosti

2025-04-25T13:26:55Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „# Znalost je strukturovaný souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností z určité oblasti nebo k nějakému účelu. Získává se zejména…“

# Znalost je strukturovaný souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností z určité oblasti nebo k nějakému účelu. Získává se zejména praxí nebo studiem.<ref>Znalost. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. WikiMedia Foundation, stránka naposledy editována 26. 3. 2025 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Znalost.</ref>
# Znalost je schopnost člověka dávat informace a vjemy do souvislostí a na základě toho usměrňovat své jednání nebo rozhodovat. Je ovlivněna předchozí zkušeností a nabytými vědomostmi. Člověk si tedy své znalosti nese ze své minulosti - od dětství, život v rodině, přes školní vzdělávání až po praxi a vzdělávání ve firmě.<ref>Znalosti (Knowledge). ''ManagementMania'' [online] [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://managementmania.com/cs/znalosti-pojem.</ref>

Ikujiro Nonaka a Hirotaka Takeuchi vytvořili následující '''klasifikaci znalostí''', která je jednou z nejpoužívanějších:
* '''explicitní znalosti''' – mohou být vyjádřeny ve formálním jazyce, snadno se předávají druhým, snadno se zpracovávají pomocí informačních a komunikačních technologií a jsou přechovávány v databázích (zhruba se dají ztotožnit s organizačním kapitálem);
* '''implicitní znalosti''' - jsou osobní, velmi těžce formalizovatelné, získávají se zkušeností a praxí;
* '''tacitní znalosti''' – neformalizovatelné implicitní znalosti zahrnuté v individuální zkušenosti obsahující nehmotné faktory jako jsou osobní přesvědčení, náhledy a hodnotové systémy, jsou obtížně vyjádřitelné formálním jazykem (obtížně neznamená, že je nelze vyjádřit), předtím než jsou vyjádřeny, musí být převedeny do podoby slov, modelů a čísel (zhruba se dají ztotožnit s lidským kapitálem a částečně i se sociálním kapitálem).

'''Předávání znalostí''' je tedy komplikovaný proces - na druhého člověka lze přenést jen explicitní znalosti a to ještě za podmínky, že druhý člověk má vhodné předpoklady k tomu znalost přijmout.<ref>Znalosti (Knowledge). ''ManagementMania'' [online] [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://managementmania.com/cs/znalosti-pojem.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Knowledge|de= Kenntnis|fr=Savoir|}}

[[Kategorie:Vzdělávání, kvalifikace, školení]]

[[Asociovaný termín::Dovednosti| ]]
[[Asociovaný termín::Kompetence| ]]

[[clav:znalosti]]
[[aip:95934]]
[[cswiki:Znalost]]
[[enwiki:Knowledge]]
[[google:Znalost]]
[[nkp:Znalosti]]
[[uk:Znalosti]]
[[cvut:Znalosti]]

Dovednosti

2025-04-25T13:15:48Z

Ulmanova:

Dovednosti jsou '''učením a praxí získané dispozice''' ke správnému, kvalitnímu, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou. Mohou být popsány z hlediska druhu a složitosti a zahrnují kognitivní, technické, komunikační, tvůrčí, interpersonální a obecné dovednosti.

'''Druhy dovedností'''

Klasická psychologie rozděluje zpravidla dovednosti na:
* intelektové,
* senzomotorické a
* motorické.

Poslední dobou se však používá pojmu i v jiných oblastech, například v pojmech sociální dovednost, asertivní dovednost aj., kde bývá občas nahrazován výrazem [[kompetence|kompetence]].

V psychologii, zejména v manažersky zaměřených oborech, bývá používáno ještě rozlišení na takzvané '''měkké a tvrdé dovednosti''', uváděné zpravidla pod anglickým názvem:
* '''soft skills''' (měkké dovednosti, měkké kompetence) - jejich úroveň nelze jednoznačně objektivně změřit; jsou souborem požadavků, potřebných např. pro kvalitní pracovní výkon, které nejsou závislé na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka; mají průřezový charakter a jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (v managementu sem spadá dovednost řízení lidí, ovládání svých emocí, ale i kolektivní sporty apod.);
* '''hard skills''' (tvrdé dovednosti) - jejich úroveň je jednoznačně měřitelná (dá se ověřit testem nebo praktickou zkouškou), respektive lze definovat jejich složky a měřit proměnné jako třeba četnost, množství či počet chyb; jsou souborem odborných požadavků (teoretických znalostí, praktických dovedností) potřebných např. pro výkon povolání (patří sem většina individuálních sportů, práce s nástrojem, obsluha strojů atd.).<ref>Dovednost. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. WikiMedia Foundation, stránka naposledy editována 9. 1. 2024 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dovednost.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Skill|de=Fertigkeit|fr=Habileté|}}

[[Kategorie:Vzdělávání, kvalifikace, školení]]

[[Asociovaný termín::Znalosti| ]]
[[Asociovaný termín::Kompetence| ]]

[[clav:Dovednosti]]
[[aip:95934]]
[[cswiki:Dovednost]]
[[google:Dovednost]]
[[nkp:Dovednosti]]
[[uk:Dovednosti]]
[[cvut:Dovednosti]]

Habileté

2025-04-25T13:14:40Z

Ulmanova: Přesměrování na Dovednosti

#REDIRECT [[Dovednosti]] {{sl_fr}}

Fertigkeit

2025-04-25T13:14:08Z

Ulmanova: Přesměrování na Dovednosti

#REDIRECT [[Dovednosti]] {{sl_de}}

Skill

2025-04-25T13:13:48Z

Ulmanova: Přesměrování na Dovednosti

#REDIRECT [[Dovednosti]] {{sl_en}}

Dovednosti

2025-04-25T13:11:37Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „Dovednosti jsou '''učením a praxí získané dispozice''' ke správnému, kvalitnímu, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti vhodnou m…“

Dovednosti jsou '''učením a praxí získané dispozice''' ke správnému, kvalitnímu, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou. Mohou být popsány z hlediska druhu a složitosti a zahrnují kognitivní, technické, komunikační, tvůrčí, interpersonální a obecné dovednosti.

'''Druhy dovedností'''
'''Klasická psychologie''' rozděluje zpravidla dovednosti na:
* intelektové,
* senzomotorické a
* motorické.

Poslední dobou se však používá pojmu i v jiných oblastech, například v pojmech sociální dovednost, asertivní dovednost aj., kde bývá občas nahrazován výrazem [[kompetence|kompetence]].

V psychologii, zejména v manažersky zaměřených oborech, bývá používáno ještě rozlišení na takzvané '''měkké a tvrdé dovednosti''', uváděné zpravidla pod anglickým názvem:
* '''soft skills''' (měkké dovednosti, měkké kompetence) - jejich úroveň nelze jednoznačně objektivně změřit; jsou souborem požadavků, potřebných např. pro kvalitní pracovní výkon, které nejsou závislé na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka; mají průřezový charakter a jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (v managementu sem spadá dovednost řízení lidí, ovládání svých emocí, ale i kolektivní sporty apod.);
* '''hard skills''' (tvrdé dovednosti) - jejich úroveň je jednoznačně měřitelná (dá se ověřit testem nebo praktickou zkouškou), respektive lze definovat jejich složky a měřit proměnné jako třeba četnost, množství či počet chyb; jsou souborem odborných požadavků (teoretických znalostí, praktických dovedností) potřebných např. pro výkon povolání (patří sem většina individuálních sportů, práce s nástrojem, obsluha strojů atd.).<ref>Dovednost. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. WikiMedia Foundation, stránka naposledy editována 9. 1. 2024 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dovednost.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Skill|de=Fertigkeit|fr=Habileté|}}

[[Kategorie:Vzdělávání, kvalifikace, školení]]

[[Asociovaný termín::Znalosti| ]]
[[Asociovaný termín::Kompetence| ]]

[[clav:Dovednosti]]
[[aip:95934]]
[[cswiki:Dovednost]]
[[google:Dovednost]]
[[nkp:Dovednosti]]
[[uk:Dovednosti]]
[[cvut:Dovednosti]]

Zdravotní postižení

2025-04-25T12:53:08Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „'''Zdravotní postižení''' je určitá '''odchylka ve zdravotním stavu člověka''', která jej '''omezuje v určité činnosti''' (pohyb, kvalita živo…“

'''Zdravotní postižení''' je určitá '''odchylka ve zdravotním stavu člověka''', která jej '''omezuje v určité činnosti''' (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti). Slovem handicap se v Česku označuje jak samotné zdravotní znevýhodnění, tak i omezení nebo nemožnost pracovat (snížená pracovní schopnost).<ref>Zdravotnípostie
žení. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia Foundation, stránka naposledy editována 19. 9. 2024 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD.</ref>.

Pro účely '''zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách''' se zdravotním postižením rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“.

'''Zákon o zaměstnanosti''' č. 435/2004 Sb. vymezuje osoby se zdravotním postižením takto: Jedná se o fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány jako invalidní ve třetím stupni (tj. osoby s těžším zdravotním postižením) nebo v prvním či druhém stupni. Mezi osoby se zdravotním postižením se navíc řadí i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je podle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti uložena povinnost zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením.[13] Další podrobnosti, včetně možnosti náhradního plnění, uvádí články Chráněný trh práce, Chráněné pracovní místo a další.

Podle druhu postižení '''lze zdravotně postižené dělit do několika skupin''':
* tělesné postižení,
* mentální postižení,
* zrakové postižení,
* sluchové postižení,
* duševní nemoci,
* kombinované postižení.

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Disability|de=Behinderung|fr=Handicap|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::postižení| ]]
[[Asociovaný termín::handicap| ]]
[[Asociovaný termín::disabilita| ]]
[[Asociovaný termín::invalidita| ]]

[[clav:postižení zdravotní]]
[[aip:3339]]
[[cswiki:Zdravotní{{m}}postižení]]
[[enwiki:Disability]]
[[google:invalidita]]
[[nkp:Zdravotní AND postižení]]
[[uk:Zdravotní{{m}}postižení]]
[[cvut:Zdravotní{{m}}postižení]]
[[nlk:Zdravotní{{m}}postižení]]

Invalidita

2025-04-25T12:45:26Z

Ulmanova:

Invalidita (invalidnost, handicap) je '''definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti'''. Obvykle vzniká jako následek vážného onemocnění (tělesné postižení) nebo úrazu. Mnoho lidí se stává invalidními v důsledku nějaké havárie, zejména dopravní nehody. Příčinou invalidity největšího množství lidí bývají válečná zranění, příp. onemocnění. Invalidita může být způsobena také mentálním postižením, které spadá do zdravotního postižení. Toto postižení můžeme popsat jako neschopnost docílit odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy), i přesto, že byl jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován.<ref>Invalidita. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia Foundation, stránka naposledy editována 21. 4. 2025 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Invalidita.</ref>.
Invalidita je, když se sníží schopnost vydělávat si prací o 35 % a více z důvodu vážné nemoci nebo těžkým následkům úrazu (tzv. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav). U dětí se sníží schopnost připravovat se na budoucí povolání. Zdravotní stav člověka znemožňuje pracovat v současné práci, pro kterou dosáhl člověk vzdělání, kvalifikace, znalostí a získaných zkušeností, nebo už nedokáže pracovat v takovém rozsahu a intenzitě jako před onemocněním či úrazem. Tento stav trvá déle než 1 rok nebo bude pravděpodobně déle než 1 rok trvat.<ref>''Co je invalidita?'' [online]. Praha: Institut posuzování zdravotního stavu [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://www.ipzs.cz/invalidita.</ref>

Česká právní norma rozeznává od 1. ledna 2010 '''tři stupně invalidity''' podle míry poklesu pracovní schopnosti:
* 1. stupeň: pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %
* 2. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 %
* 3. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více než 70 %.

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Disability|de=Behinderung|fr=Handicap|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::postižení| ]]
[[Asociovaný termín::handicap| ]]
[[Asociovaný termín::disabilita| ]]
[[Asociovaný termín::zdravotní postižení| ]]

[[clav:invalidita]]
[[aip:7938]]
[[cswiki:Invalidita]]
[[enwiki:Disability]]
[[google:invalidita]]
[[nkp:invalidita]]
[[uk:invalidita]]
[[cvut:invalidita]]
[[nlk:invalidita]]

Evropská síť pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

2025-04-25T12:38:39Z

Ulmanova:

Evropská síť pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ENETOSH) nabízí '''první a doposud jedinou platformu pro systematickou výměnu znalostí o otázkách vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci'''. Síť byla vytvořena za finanční podpory Evropské komise v rámci programu Leonardo da Vinci v období od října 2005 do září 2007. Projekt evropské sítě byl zahájen se 13 partnery z 10 zemí. V současné době se projektu ENETOSH účastní více než 40 partnerů z 30 evropských zemí, dále Ameriky, Asie i Afriky. Síť koordinuje Institut práce a zdraví německého zákonného úrazového pojištění (DGUV).

'''Hlavním principem práce sítě ENETOSH''' je myšlenka, že bezpečnost a zdraví jsou nedílnou součástí celoživotního vzdělávání, a proto práce sítě zahrnuje všechny oblasti vzdělávání od školky a školy přes základní odborné vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání až po další odborné vzdělávání.

'''Činnosti''' této sítě podporují tyto oblasti:
* společné zajišťování kvality vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropě;
* začleňování otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do systému vzdělávání;
* aktivní výměna znalostí mezi oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pedagogickými odborníky.<ref>http://www.enetosh.net</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=European Network Education and Training in Occupational Safety and Health|de=|fr=}}

[[Kategorie:Instituce a organizace]]

[[Kategorie:Management a řízení BOZP|Management a řízení BOZP]]

Evropská síť pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

2025-04-25T12:38:16Z

Ulmanova:

Laboratoře

2025-04-25T12:14:56Z

Ulmanova:

# Laboratoř je '''samostatný stavebně vymezený prostor''' vybavený pro odborné nebo vědecké práce, experimentální, kontrolní, vývojové apod. činnosti prováděné v různých vědeckých a technických oborech, např. v chemii, fyzice, biologii, potravinářství, elektrotechnice, fyziologii.<ref>ČSN 01 8003. ''Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2017.</ref>
# Laboratoř je '''specializované pracoviště či pracovna''' (sál, hala, místnost či jejich soustava) určené pro odborné pokusy, vědecký výzkum, technický vývoj, expertní rozbory a posudky, specializovanou diagnostiku, zkušební testy, školní výuku v dlouhé řadě oborů lidské činnosti, zvláště v oborech technických a přírodovědných. Laboratoří může být i pracoviště určené k přípravě a výrobě léčiv, zubních náhrad, výbušnin, fotografických a filmových materiálů aj.<ref>Laboratoř. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia Foundation, stránka naposledy aktualizována 4. 3. 2025 [cit. 2025-4-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Laborato%C5%99.</ref>

Možné '''druhy laboratoří''':
* chemické,
* fyzikální,
* technické,
* zemědělské,
* zdravotnické,
* filmové a fotografické laboratoře,
* školní laboratoře,
* zkušební laboratoře aj.

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Laboratory|de=Labor|fr=Laboratoire|zdroj=}}

[[Kategorie:Pracoviště]]

[[Nadřazený termín::pracoviště| ]]

[[clav:Laboratoře]]
[[aip:3487]]
[[cswiki:Laboratoř]]
[[enwiki:Laboratory]]
[[google:Laboratoř]]
[[nkp:Laboratoře]]
[[uk:Laboratoře]]
[[cvut:Laboratoře]]
[[nlk:Laboratoře]]

Laboratoire

2025-04-25T12:13:48Z

Ulmanova: Přesměrování na Laboratoře

#REDIRECT [[Laboratoře]] {{sl_fr}}

Labor

2025-04-25T12:13:31Z

Ulmanova: Přesměrování na Laboratoře

#REDIRECT [[Laboratoře]] {{sl_de}}

Laboratory

2025-04-25T12:13:11Z

Ulmanova: Cíl přesměrování změněn z Laboratoř na Laboratoře

#REDIRECT [[Laboratoře]] {{sl_en}}

Laboratory

2025-04-25T12:12:59Z

Ulmanova: Přesměrování na Laboratoř

#REDIRECT [[Laboratoř]] {{sl_en}}

Laboratoře

2025-04-25T12:12:27Z

Ulmanova:

# Laboratoř je '''samostatný stavebně vymezený prostor''' vybavený pro odborné nebo vědecké práce, experimentální, kontrolní, vývojové apod. činnosti prováděné v různých vědeckých a technických oborech, např. v chemii, fyzice, biologii, potravinářství, elektrotechnice, fyziologii.<ref>ČSN 01 8003. ''Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2017.</ref>
# Laboratoř je '''specializované pracoviště či pracovna''' (sál, hala, místnost či jejich soustava) určené pro odborné pokusy, vědecký výzkum, technický vývoj, expertní rozbory a posudky, specializovanou diagnostiku, zkušební testy, školní výuku v dlouhé řadě oborů lidské činnosti, zvláště v oborech technických a přírodovědných. Laboratoří může být i pracoviště určené k přípravě a výrobě léčiv, zubních náhrad, výbušnin, fotografických a filmových materiálů aj.<ref>Laboratoř. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia Foundation, stránka naposledy aktualizována 4. 3. 2025 [cit. 2025-4-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Laborato%C5%99.</ref>

Možné '''druhy laboratoří''':
* chemické,
* fyzikální,
* technické,
* zemědělské,
* zdravotnické,
* filmové a fotografické laboratoře,
* školní laboratoře,
* zkušební laboratoře.

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Laboratory|de=Labor|fr=Laboratoire|zdroj=}}

[[Kategorie:Pracoviště]]

[[Nadřazený termín::pracoviště| ]]

[[clav:Laboratoře]]
[[aip:3487]]
[[cswiki:Laboratoř]]
[[enwiki:Laboratory]]
[[google:Laboratoř]]
[[nkp:Laboratoře]]
[[uk:Laboratoře]]
[[cvut:Laboratoře]]
[[nlk:Laboratoře]]

Invalidita

2025-04-25T09:22:04Z

Ulmanova:

Invalidita (invalidnost, handicap) je '''definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti'''. Obvykle vzniká jako následek vážného onemocnění (tělesné postižení) nebo úrazu. Mnoho lidí se stává invalidními v důsledku nějaké havárie, zejména dopravní nehody. Příčinou invalidity největšího množství lidí bývají válečná zranění, příp. onemocnění. Invalidita může být způsobena také mentálním postižením, které spadá do zdravotního postižení. Toto postižení můžeme popsat jako neschopnost docílit odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy), i přesto, že byl jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován.<ref>Invalidita. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia Foundation, stránka naposledy editována 21. 4. 2025 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Invalidita</ref>.
Invalidita je, když se sníží schopnost vydělávat si prací o 35 % a více z důvodu vážné nemoci nebo těžkým následkům úrazu (tzv. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav). U dětí se sníží schopnost připravovat se na budoucí povolání. Zdravotní stav člověka znemožňuje pracovat v současné práci, pro kterou dosáhl člověk vzdělání, kvalifikace, znalostí a získaných zkušeností, nebo už nedokáže pracovat v takovém rozsahu a intenzitě jako před onemocněním či úrazem. Tento stav trvá déle než 1 rok nebo bude pravděpodobně déle než 1 rok trvat.<ref>''Co je invalidita?'' [online]. Praha: Institut posuzování zdravotního stavu [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://www.ipzs.cz/invalidita.</ref>

Česká právní norma rozeznává od 1. ledna 2010 '''tři stupně invalidity''' podle míry poklesu pracovní schopnosti:
* 1. stupeň: pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %
* 2. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 %
* 3. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více než 70 %.

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Disability|de=Behinderung|fr=Handicap|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::postižení| ]]
[[Asociovaný termín::handicap| ]]
[[Asociovaný termín::disabilita| ]]
[[Asociovaný termín::zdravotní postižení| ]]

[[clav:invalidita]]
[[aip:7938]]
[[cswiki:Invalidita]]
[[enwiki:Disability]]
[[google:invalidita]]
[[nkp:invalidita]]
[[uk:invalidita]]
[[cvut:invalidita]]
[[nlk:invalidita]]

Invalidita

2025-04-25T09:21:32Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „Invalidita (invalidnost, handicap) je '''definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti'''. Obvykle vzniká jako následek vážného onemocn…“

Invalidita (invalidnost, handicap) je '''definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti'''. Obvykle vzniká jako následek vážného onemocnění (tělesné postižení) nebo úrazu. Mnoho lidí se stává invalidními v důsledku nějaké havárie, zejména dopravní nehody. Příčinou invalidity největšího množství lidí bývají válečná zranění, příp. onemocnění. Invalidita může být způsobena také mentálním postižením, které spadá do zdravotního postižení. Toto postižení můžeme popsat jako neschopnost docílit odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy), i přesto, že byl jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován.<ref>Invalidita. ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Wikimedia Foundation, stránka naposledy editována 21. 4. 2025 [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Invalidita>.
Invalidita je, když se sníží schopnost vydělávat si prací o 35 % a více z důvodu vážné nemoci nebo těžkým následkům úrazu (tzv. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav). U dětí se sníží schopnost připravovat se na budoucí povolání. Zdravotní stav člověka znemožňuje pracovat v současné práci, pro kterou dosáhl člověk vzdělání, kvalifikace, znalostí a získaných zkušeností, nebo už nedokáže pracovat v takovém rozsahu a intenzitě jako před onemocněním či úrazem. Tento stav trvá déle než 1 rok nebo bude pravděpodobně déle než 1 rok trvat.<ref>''Co je invalidita?'' [online]. Praha: Institut posuzování zdravotního stavu [cit. 2025-04-25]. Dostupný z: https://www.ipzs.cz/invalidita.</ref>

Česká právní norma rozeznává od 1. ledna 2010 '''tři stupně invalidity''' podle míry poklesu pracovní schopnosti:
* 1. stupeň: pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %
* 2. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 %
* 3. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více než 70 %.

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Disability|de=Behinderung|fr=Handicap|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::postižení| ]]
[[Asociovaný termín::handicap| ]]
[[Asociovaný termín::disabilita| ]]
[[Asociovaný termín::zdravotní postižení| ]]

[[clav:invalidita]]
[[aip:7938]]
[[cswiki:Invalidita]]
[[enwiki:Disability]]
[[google:invalidita]]
[[nkp:invalidita]]
[[uk:invalidita]]
[[cvut:invalidita]]
[[nlk:invalidita]]

Invalidité

2025-04-25T08:54:08Z

Ulmanova: Přesměrování na Disabilita

#REDIRECT [[Disabilita]] {{sl_fr}}

Behinderung

2025-04-25T08:53:44Z

Ulmanova: Přesměrování na Disabilita

#REDIRECT [[Disabilita]] {{sl_de}}

Disability

2025-04-25T08:53:29Z

Ulmanova: Přesměrování na Disabilita

#REDIRECT [[Disabilita]] {{sl_en}}

Disabilita

2025-04-25T08:52:54Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „# Při poruše na úrovni struktury (impairment) dochází k morfologickým i funkčním změnám. Vzniklá porucha může mít různou podobu, rozsah i…“

# Při poruše na úrovni struktury (impairment) dochází k morfologickým i funkčním změnám. Vzniklá porucha může mít různou podobu, rozsah i trvání, ale postupem času dochází k omezování v provádění běžných denních činností, vzniká disabilita.<ref>LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, Marcela. ''Neurorehabilitace''. Galén, 2005. ISBN 80-7262-317-6.</ref>
# Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je disabilita definována jako „snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem (zdravotní kondicí) setkává s bariérami prostředí.“<ref>WHO. ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''. Praha: Grada Publishing, 2008. S. 10ISBN 978-80-247-1587-2.</ref>
# Pffeifer uvádí termín „disabiling situation“ (znevýhodňující situace), kdy v tomto označení mizí samo postižení a zůstává pouze situace, která danou osobu limituje, např. osoba na vozíku nepřekoná bez pomoci schody.<ref>PFEIFFER, Jan. ''Koordinovaná rehabilitace''. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2014. ISBN 978-80-7394-461-2.</ref>
# Z pohledu české legislativy se pro účely zákona o sociálních službách zdravotním postižením rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“.<ref>§ 3, písm. g) zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů </ref>
# Pro účely zákona o zaměstnanosti jsou osobami se zdravotním postižením „fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“), invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“). Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní [[kvalifikace|kvalifikaci]] nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého [[zdravotní stav|zdravotního stavu]]; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b). Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.“<ref>§ 67, odst. 2, 3 a 4 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů </ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Disability|de=Behinderung|fr=Invalidité|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::postižení| ]]
[[Asociovaný termín::invalidita| ]]
[[Asociovaný termín::handicap| ]]
[[Asociovaný termín::zdravotní postižení| ]]

[[clav:postižení]]
[[aip:6339]]
[[cswiki:Invalidita]]
[[enwiki:Disability]]
[[google:disabilita]]
[[nkp:disabilita]]
[[uk:disabilita]]
[[cvut:disabilita]]
[[nlk:disabilita]]

Réadaptation sociale

2025-04-25T08:35:32Z

Ulmanova: Přesměrování na Sociální rehabilitace

#REDIRECT [[Sociální rehabilitace]] {{sl_fr}}

Soziale Rehabilitation

2025-04-25T08:35:10Z

Ulmanova: Přesměrování na Sociální rehabilitace

#REDIRECT [[Sociální rehabilitace]] {{sl_de}}

Social rehabilitation

2025-04-25T08:34:45Z

Ulmanova: Přesměrování na Sociální rehabilitace

#REDIRECT [[Sociální rehabilitace]] {{sl_en}}

Sociální rehabilitace

2025-04-25T08:34:07Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „'''Sociální rehabilitace''', jak ji definuje zákon o sociálních službách, zahrnuje '''soubor specifických činností''' směřujících k dosaže…“

'''Sociální rehabilitace''', jak ji definuje zákon o sociálních službách, zahrnuje '''soubor specifických činností''' směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob prostřednictvím rozvoje jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace je '''poskytována formou terénních a ambulantních služeb''' nebo '''formou pobytových služeb''' poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.

Služba podle poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje '''tyto základní činnosti''':
* nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
* zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
* výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
* pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Služba podle poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností tyto základní činnosti:
* poskytnutí ubytování,
* poskytnutí stravy,
* pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.<ref>§ 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů </ref>

Další požadavky na poskytování sociální rehabilitace jsou obsažena v ustanovení § 35 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

'''Cílová skupina osob''', kterým je určena služba sociální rehabilitace, není zákonem jednoznačně definována. Z charakteru základních činností služby však lze vyvodit, že cílovou skupinu lidí představují '''zejména osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení'''. Na rozdíl od sociální služby sociálně terapeutické dílny, kde je cílová skupina lidí v definici sociální služby zákonem jednoznačně stanovena, je u sociální rehabilitace širší prostor ke spekulacím o cílové skupině. Základní kritérium pro správné vymezení cílové skupiny osob u sociální rehabilitace se však nijak neodlišuje od situací u jiných druhů sociálních služeb. Vždy se jedná primárně o to, jak základní činnosti sociální služby dokáží odpovídat na potřeby člověka, který patří k určité cílové skupině lidí. Schopnost přispět k naplňování potřeb lidí prostřednictvím poskytování základních činností služby sociální rehabilitace je tedy klíčovým kritériem pro určení cílové skupiny osob, pro něž je tento druh sociální služby určen.<ref>''Sociální rehabilitace (§ 70) a sociálně terapeutické dílny (§ 67)'' [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 14. března 2019 [cit. 04-16-2025]. Dostupný z: https://www.mpsv.cz/socialni-rehabilitace-70-a-socialne-terapeuticke-dilny-67-.</ref>

Se sociálních rehabilitací je úzce spojen pojem „community based care“ ('''komunitní péče'''), kdy je odpovědnost za péči o osoby se zdravotním postižením nebo o osoby sociálně znevýhodněné přenesena na regiony dle místa trvalého bydliště.<ref>PFEIFFER, Jan. ''Koordinovaná rehabilitace''. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2014. ISBN 978-80-7394-461-2.</ref>

Klíčovou osobou pro oblast sociální rehabilitace je sociální pracovník, který zajišťuje poradenství v oblasti sociální péče, provádí sociální šetření a zprostředkuje jednání klientů s úřady nebo organizacemi zdravotně postižených. Dále také pomáhají s návratem a přechodem z ústavního zařízení do místa bydliště, ale i při získávání práce, začleňování do pracovního poměru nebo řeší situace vzniklé v případě týrání.<ref>SLÁDKOVÁ, Petra. ''Sociální a pracovní rehabilitace''. Praha: Karolinum, 2021. S. 35. ISBN: 978-80-246-4986-3.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Social rehabilitation|de=Soziale Rehabilitation|fr=Réadaptation sociale|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::komplexní rehabilitace| ]]
[[Asociovaný termín::sociální služby| ]]
[[Asociovaný termín::komunitní péče| ]]

[[clav:rehabilitace{{m}}sociální]]
[[aip:59801]]
[[google:sociální{{m}}rehabilitace]]
[[nkp:sociální AND rehabilitace]]
[[uk:sociální{{m}}rehabilitace]]
[[cvut:sociální{{m}}rehabilitace]]
[[nlk:sociální{{m}}rehabilitace]]

Pracovní rehabilitace

2025-04-25T08:23:00Z

Ulmanova:

Pracovní rehabilitace je '''souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením''' (dále „OZP“). Na základě žádosti OZP pracovní rehabilitaci zabezpečují a financují úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty (zdravotnické, vzdělávací, poradenské subjekty).<ref>SLÁDKOVÁ, Petra. ''Sociální a pracovní rehabilitace''. Praha: Karolinum, 2021. S. 52. ISBN: 978-80-246-4986-3.</ref>

'''Status OZP''' je nutno doložit posudkem, potvrzením orgánu sociálního zabezpečení nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Formulář žádosti o pracovní rehabilitaci je dostupný na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními.<ref>''Pracovní rehabilitace'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 04-16-2025]. Dostupný z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3456.</ref>

Pro hodnocení pracovního potenciálu osob s postižením se používá '''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''' Světové zdravotnické organizace (WHO).<ref>WHO. ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1587-2.</ref>

Mezi '''základní formy pracovní rehabilitace''' lze zařadit:
* poradenskou činnost;
* přípravu na budoucí povolání;
* specializované rekvalifikační kurzy;
* zprostředkování zaměstnání;
* udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání;
* vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání;
* vytváření podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti.<ref>ŠVESTKOVÁ, Olga ...[et al.]. ''Metodika standardů a postupů pracovní rehabilitace v praxi''. Praha: MPSV, 2014.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Vocational rehabilitation|de=Berufliche Rehabilitation|fr=Réadaptation professionnelle|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::komplexní rehabilitace| ]]
[[Asociovaný termín::ergoterapie| ]]

[[clav:rehabilitace{{m}}pracovní]]
[[aip:146621]]
[[enwiki:Vocational{{m}}rehabilitation]]
[[google:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nkp:pracovní AND rehabilitace]]
[[uk:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[cvut:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nlk:pracovní{{m}}rehabilitace]]

Pracovní rehabilitace

2025-04-23T13:18:17Z

Ulmanova:

Pracovní rehabilitace je '''souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením''' (dále „OZP“). Na základě žádosti OZP pracovní rehabilitaci zabezpečují a financují úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty (zdravotnické, vzdělávací, poradenské subjekty).<ref>SLÁDKOVÁ, Petra. ''Sociální a pracovní rehabilitace''. Praha: Karolinum, 2021. S. 52. ISBN: 978-80-246-4986-3.</ref>

'''Status OZP''' je nutno doložit posudkem, potvrzením orgánu sociálního zabezpečení nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Formulář žádosti o pracovní rehabilitaci je dostupný na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními.<ref>''Pracovní rehabilitace'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 04-16-2025]. Dostupný z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3456.</ref>

Pro hodnocení pracovního potenciálu osob s postižením se používá '''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''' Světové zdravotnické organizace (WHO).<ref>WHO. ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1587-2.</ref>

Mezi '''základní formy pracovní rehabilitace''' lze zařadit:
* poradenskou činnost;
* přípravu na budoucí povolání;
* specializované rekvalifikační kurzy;
* zprostředkování zaměstnání;
* udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání;
* vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání;
* vytváření podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti.<ref>4. ŠVESTKOVÁ, Olga ...[et al.]. ''Metodika standardů a postupů pracovní rehabilitace v praxi''. Praha: MPSV, 2014.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Vocational rehabilitation|de=Berufliche Rehabilitation|fr=Réadaptation professionnelle|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::komplexní rehabilitace| ]]
[[Asociovaný termín::ergoterapie| ]]

[[clav:rehabilitace{{m}}pracovní]]
[[aip:146621]]
[[enwiki:Vocational{{m}}rehabilitation]]
[[google:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nkp:pracovní AND rehabilitace]]
[[uk:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[cvut:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nlk:pracovní{{m}}rehabilitace]]

Réadaptation professionnelle

2025-04-23T13:16:47Z

Ulmanova: Přesměrování na Pracovní rehabilitace

#REDIRECT [[Pracovní rehabilitace]] {{sl_fr}}

Berufliche Rehabilitation

2025-04-23T13:16:31Z

Ulmanova: Přesměrování na Pracovní rehabilitace

#REDIRECT [[Pracovní rehabilitace]] {{sl_de}}

Vocational rehabilitation

2025-04-23T13:16:13Z

Ulmanova: Přesměrování na Pracovní rehabilitace

#REDIRECT [[Pracovní rehabilitace]] {{sl_en}}

Pracovní rehabilitace

2025-04-23T13:15:41Z

Ulmanova:

Pracovní rehabilitace je '''souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením''' (dále „OZP“). Na základě žádosti OZP pracovní rehabilitaci zabezpečují a financují úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty (zdravotnické, vzdělávací, poradenské subjekty).<ref>SLÁDKOVÁ, Petra. ''Sociální a pracovní rehabilitace''. Praha: Karolinum, 2021. S. 52. ISBN: 978-80-246-4986-3.</ref>

'''Status OZP''' je nutno doložit posudkem, potvrzením orgánu sociálního zabezpečení nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Formulář žádosti o pracovní rehabilitaci je dostupný na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními.<ref>''Pracovní rehabilitace'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 04-16-2025]. Dostupný z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3456.</ref>

Pro hodnocení pracovního potenciálu osob s postižením se používá Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO).<ref>WHO. ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1587-2.</ref>

Mezi '''základní formy pracovní rehabilitace''' lze zařadit:
* poradenskou činnost;
* přípravu na budoucí povolání;
* specializované rekvalifikační kurzy;
* zprostředkování zaměstnání;
* udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání;
* vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání;
* vytváření podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti.<ref>4. ŠVESTKOVÁ, Olga ...[et al.]. ''Metodika standardů a postupů pracovní rehabilitace v praxi''. Praha: MPSV, 2014.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Vocational rehabilitation|de=Berufliche Rehabilitation|fr=Réadaptation professionnelle|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::komplexní rehabilitace| ]]
[[Asociovaný termín::ergoterapie| ]]

[[clav:rehabilitace{{m}}pracovní]]
[[aip:146621]]
[[enwiki:Vocational{{m}}rehabilitation]]
[[google:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nkp:pracovní AND rehabilitace]]
[[uk:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[cvut:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nlk:pracovní{{m}}rehabilitace]]

Pracovní rehabilitace

2025-04-23T13:15:20Z

Ulmanova:

Pracovní rehabilitace je '''souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením''' (dále „OZP“). Na základě žádosti OZP pracovní rehabilitaci zabezpečují a financují úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty (zdravotnické, vzdělávací, poradenské subjekty).<ref>SLÁDKOVÁ, Petra. ''Sociální a pracovní rehabilitace''. Praha: Karolinum, 2021. S. 52. ISBN: 978-80-246-4986-3.</ref>

'''Status OZP''' je nutno doložit posudkem, potvrzením orgánu sociálního zabezpečení nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Formulář žádosti o pracovní rehabilitaci je dostupný na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními.<ref>''Pracovní rehabilitace'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 04-16-2025]. Dostupný z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3456.</ref>

Pro hodnocení pracovního potenciálu osob s postižením se používá Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO).<ref>WHO. ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1587-2.</ref>

Mezi '''základní formy pracovní rehabilitace''' lze zařadit:
* poradenskou činnost;
* přípravu na budoucí povolání;
* specializované rekvalifikační kurzy;
* zprostředkování zaměstnání;
* udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání;
* vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání;
* vytváření podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti.<ref>4. ŠVESTKOVÁ, Olga ...[et al.]. ''Metodika standardů a postupů pracovní rehabilitace v praxi''. Praha: MPSV, 2014.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Vocational rehabilitation|de=Berufliche Rehabilitation|fr=Réadaptation professionnelle|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::komplexní rehabilitace| ]]
[[Asociovaný termín::ergoterapie| ]]

[[clav:rehabilitace{{m}}pracovní]]
[[aip:146621]]
[[enwiki:Vocational{{m}}rehabilitation]]
[[google:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nkp:pracovní AND rehabilitace]]
[[uk:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[cvut:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nlk:pracovní{{m}}rehabilitace]]

Pracovní rehabilitace

2025-04-23T13:14:48Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „Pracovní rehabilitace je '''souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením''' (dá…“

Pracovní rehabilitace je '''souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením''' (dále „OZP“). Na základě žádosti OZP pracovní rehabilitaci zabezpečují a financují úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty (zdravotnické, vzdělávací, poradenské subjekty).<ref>SLÁDKOVÁ, Petra. ''Sociální a pracovní rehabilitace''. Praha: Karolinum, 2021. S. 52. ISBN: 978-80-246-4986-3.</ref>
'''Status OZP''' je nutno doložit posudkem, potvrzením orgánu sociálního zabezpečení nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Formulář žádosti o pracovní rehabilitaci je dostupný na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními.<ref>''Pracovní rehabilitace'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [cit. 04-16-2025]. Dostupný z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3456.</ref>
Pro hodnocení pracovního potenciálu osob s postižením se používá Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO).<ref>WHO. ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví''. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1587-2.</ref>
Mezi '''základní formy pracovní rehabilitace''' lze zařadit:
* poradenskou činnost;
* přípravu na budoucí povolání;
* specializované rekvalifikační kurzy;
* zprostředkování zaměstnání;
* udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání;
* vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání;
* vytváření podmínek pro výkon jiné výdělečné činnosti.<ref>4. ŠVESTKOVÁ, Olga ...[et al.]. ''Metodika standardů a postupů pracovní rehabilitace v praxi''. Praha: MPSV, 2014.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Vocational rehabilitation|de=Berufliche Rehabilitation|fr=Réadaptation professionnelle|zdroj=}}

[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Zdravotní způsobilost]]

[[Nadřazený termín::komplexní rehabilitace| ]]
[[Asociovaný termín::ergoterapie| ]]

[[clav:rehabilitace{{m}}pracovní]]
[[aip:146621]]
[[enwiki:Vocational{{m}}rehabilitation]]
[[google:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nkp:pracovní AND rehabilitace]]
[[uk:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[cvut:pracovní{{m}}rehabilitace]]
[[nlk:pracovní{{m}}rehabilitace]]

Ergonom

2025-04-23T12:48:40Z

Ulmanova:

# '''Ergonom''' je odborníkem, který posuzuje podmínky a stav zajištění prevence [[pracovní riziko|pracovních rizik]] tak, aby nedošlo k ohrožení [[produktivita práce|produktivity práce]], pohody, bezpečnosti a [[zdraví|zdraví]] člověka na pracovištích a v souvisejících prostorách, bezprostředně ani v dlouhodobém časovém horizontu a navrhuje vhodná opatření pro jejich odstranění a podílí se na implementaci těchto opatření v praxi.<ref>Specialista v ergonomii. ''Národní soustava povolání'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, c2025 [cit. 2025-04-23]. Dostupný z: https://nsp.cz/jednotka-prace/specialista-v-ergonomii.</ref>
# '''Ergonom''' je z pohledu aplikovaných věd představitelem znalostí o lidské práci. Naproti tomu z teoretického pohledu je ergonom považován za odborníka, jehož intelekt, dovednosti a schopnosti musí být na takové úrovni, aby mohl aktivně podporovat zlepšování stavu pracovních podmínek na pracovištích. Ergonom se účastní rozhodovacích procesů, což nutně vyžaduje mít jak odborné znalosti, tak i vyjednávací schopnosti. Musí být argumentačně schopný, neboť při své práci přichází do kontaktu s různými aktéry. Musí být schopen porozumět lidem, a to jak s ohledem na jejich osobnostní rysy, postoje nebo omezení (fyzická, psychická), tak i s ohledem na různé celospolečenské či etické otázky. Role ergonoma v prostředí inženýrského designu je obvykle trojí. Za prvé, může využívat značného množství literatury týkající se lidského chování a vlastností člověka, a to v různých kontextech, a pak extrahovat relevantní informace, ze kterých může formulovat doporučení pro designéry pracovních systémů. Za druhé, je ergonom odborníkem na analýzu a měření činností koncových uživatelů (tj. pracovníků v různých profesích). Přístup k metodologickým nástrojům navrženým speciálně pro analýzu pracovních činností a interakci s koncovými uživateli, vyžaduje, aby ergonom disponoval velmi dobrými znalostmi o všech aspektech práce vykonávané za různých pracovních podmínek společně s rozsáhlými praktickými zkušenostmi. Třetí rolí ergonoma je aktivně spolupracovat při návrhu pracovního systému, kdy musí dokázat argumentovat a přesvědčovat konstruktéry, aby brali v úvahu podmínky, které koncoví uživatelé požadují, aby mohli produktivně a bezpečně používat navrhovaný pracovní systém.<ref>KARWOWSKI, W. ''International encyclopedia of ergonomics and human factor''s. 2nd ed. CRC Press, 2006.</ref>
# '''Podnikový ergonom''' je odborník, který má potřebné znalosti a dovednosti pro posuzování ergonomických rizik, pracovních podmínek a stavu hygieny práce v kontextu dané firmy. Jeho hlavním úkolem je spolupracovat s dalšími odborníky, jakými je např. preventista BOZP, bezpečnostní technik nebo pracovník pracovně lékařské služby, na zavádění vhodných opatření pro zajištění optimálních pracovních podmínek na pracovištích za účelem zlepšování produktivity práce, fyzické i psychické pohody zaměstnanců a předcházení vzniku nemocí z povolání.<ref>''Podnikový ergonom'' [online]. Praha: Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, 2025 [cit. 2025-04-23]. Dostupný z: https://www.zuboz.cz/vzdelavani/podnikovy-ergonom/</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=|de=|fr=|}}

[[Kategorie:Ergonomie]]
[[Kategorie:Profese]]

[[Asociovaný termín::Ergonomie| ]]
[[Asociovaný termín::Specialista v ergonomii| ]]

[[cswiki:Ergonom]]
[[google:Ergonom]]
[[nkp:Ergonom]]
[[uk:Ergonom]]
[[cvut:Ergonom]]
[[nlk:Ergonom]]

Ergonom

2025-04-23T12:32:04Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „# '''Ergonom''' je odborníkem, který posuzuje podmínky a stav zajištění prevence pracovních rizik tak, aby nedošlo k ohrožen…“

# '''Ergonom''' je odborníkem, který posuzuje podmínky a stav zajištění prevence [[pracovní riziko|pracovních rizik]] tak, aby nedošlo k ohrožení [[produktivita práce|produktivity práce]], pohody, bezpečnosti a [[zdraví|zdraví]] člověka na pracovištích a v souvisejících prostorách, bezprostředně ani v dlouhodobém časovém horizontu a navrhuje vhodná opatření pro jejich odstranění a podílí se na implementaci těchto opatření v praxi.<ref>Specialista v ergonomii. ''Národní soustava povolání'' [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, c2025 [cit. 2025-04-23]. Dostupný z: https://nsp.cz/jednotka-prace/specialista-v-ergonomii.</ref>
# '''Ergonom''' je z pohledu aplikovaných věd představitelem znalostí o lidské práci. Naproti tomu z teoretického pohledu je ergonom považován za odborníka, jehož intelekt, dovednosti a schopnosti musí být na takové úrovni, aby mohl aktivně podporovat zlepšování stavu pracovních podmínek na pracovištích. Ergonom se účastní rozhodovacích procesů, což nutně vyžaduje mít jak odborné znalosti, tak i vyjednávací schopnosti. Musí být argumentačně schopný, neboť při své práci přichází do kontaktu s různými aktéry. Musí být schopen porozumět lidem, a to jak s ohledem na jejich osobnostní rysy, postoje nebo omezení (fyzická, psychická), tak i s ohledem na různé celospolečenské či etické otázky. Role ergonoma v prostředí inženýrského designu je obvykle trojí. Za prvé, může využívat značného množství literatury týkající se lidského chování a vlastností člověka, a to v různých kontextech, a pak extrahovat relevantní informace, ze kterých může formulovat doporučení pro designéry pracovních systémů. Za druhé, je ergonom odborníkem na analýzu a měření činností koncových uživatelů (tj. pracovníků v různých profesích). Přístup k metodologickým nástrojům navrženým speciálně pro analýzu pracovních činností a interakci s koncovými uživateli, vyžaduje, aby ergonom disponoval velmi dobrými znalostmi o všech aspektech práce vykonávané za různých pracovních podmínek společně s rozsáhlými praktickými zkušenostmi. Třetí rolí ergonoma je aktivně spolupracovat při návrhu pracovního systému, kdy musí dokázat argumentovat a přesvědčovat konstruktéry, aby brali v úvahu podmínky, které koncoví uživatelé požadují, aby mohli produktivně a bezpečně používat navrhovaný pracovní systém.<ref>KARWOWSKI, W. ''International encyclopedia of ergonomics and human factor''s. 2nd ed. CRC Press, 2006.</ref>
# '''Podnikový ergonom''' je odborník, který má potřebné znalosti a dovednosti pro posuzování ergonomických rizik, pracovních podmínek a stavu hygieny práce v kontextu dané firmy. Jeho hlavním úkolem je spolupracovat s dalšími odborníky, jakými je např. preventista BOZP, bezpečnostní technik nebo pracovník pracovně lékařské služby, na zavádění vhodných opatření pro zajištění optimálních pracovních podmínek na pracovištích za účelem zlepšování produktivity práce, fyzické i psychické pohody zaměstnanců a předcházení vzniku nemocí z povolání.<ref>''Podnikový ergonom'' [online]. Praha: Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, 2025 [cit. 2025-04-23]. Dostupný z: https://www.zuboz.cz/vzdelavani/podnikovy-ergonom/</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Ergonomie]]
[[Kategorie:Profese]]

{{jazyky3|en=|de=|fr=|}}

[[cswiki:Ergonom]]
[[google:Ergonom]]
[[nkp:Ergonom]]
[[uk:Ergonom]]
[[cvut:Ergonom]]
[[nlk:Ergonom]]

Désintoxication numérique

2024-11-30T17:54:44Z

Ulmanova: Přesměrování na Digitální detox

#REDIRECT [[Digitální detox]] {{sl_fr}}

Digital Detox

2024-11-30T17:54:28Z

Ulmanova: Přesměrování na Digitální detox

#REDIRECT [[Digitální detox]] {{sl_de}}

Digital detox

2024-11-30T17:54:09Z

Ulmanova: Přesměrování na Digitální detox

#REDIRECT [[Digitální detox]] {{sl_en}}

Digitální detox

2024-11-30T17:53:30Z

Ulmanova:

Digitální detox je vědomé a dočasné omezení nebo úplné vyřazení používání [[digitální technologie|digitálních technologií]], jako jsou smartphony, počítače, tablety a sociální média, s cílem snížit stres, obnovit duševní pohodu a zlepšit kvalitu mezilidských vztahů. Tento koncept vznikl jako reakce na rostoucí závislost na digitálních zařízeních a jejich negativní dopady na fyzické i psychické zdraví, včetně poruch spánku, [[únava|únavy]], úzkosti a snížené schopnosti soustředění.<ref>SYVERTSEN, T.; ENLI, G. (2019). Digital detox: media resistance and the promise of authenticity. ''Convergence: The International Journal of Research into New Media Technologies''. 2019, vol. 25, no. 5-6, s. 685-699.</ref>

Digitální detox může mít různé podoby, od krátkodobých přestávek během dne až po delší období bez technologií, například během dovolené. Cílem je obnovit rovnováhu mezi digitálním a reálným světem, zvýšit produktivitu, zlepšit psychickou pohodu a posílit sociální vazby.<ref>KUSS, D. J.; GRIFFITHS, M. D. (2017). Social networking sites and addiction: Ten lessons learned. ''International Journal of Environmental Research and Public Health''. 2017, vol. 14, no. 3, s. 311.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Digital detox|de=Digital Detox|fr=Désintoxication numérique|zdroj=}}

[[Kategorie:Průmysl 4.0, Práce 4.0 a Společnost 4.0]]

[[Asociovaný termín::Digitální technologie| ]]
[[Asociovaný termín::Únava z videokonferencí| ]]
[[Asociovaný termín::Syndrom počítačového vidění| ]]
[[Asociovaný termín::Technostres| ]]

[[enwiki:digital{{m}}detox]]
[[google:digitální{{m}}detox]]
[[nkp:digitální AND detox]]
[[cvut:digitální{{m}}detox]]

Digitální detox

2024-11-30T17:53:07Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „Digitální detox je vědomé a dočasné omezení nebo úplné vyřazení používání digitálních technologií, jako jso…“

Digitální detox je vědomé a dočasné omezení nebo úplné vyřazení používání [[digitálních technologie|digitálních technologií]], jako jsou smartphony, počítače, tablety a sociální média, s cílem snížit stres, obnovit duševní pohodu a zlepšit kvalitu mezilidských vztahů. Tento koncept vznikl jako reakce na rostoucí závislost na digitálních zařízeních a jejich negativní dopady na fyzické i psychické zdraví, včetně poruch spánku, [[únava|únavy]], úzkosti a snížené schopnosti soustředění.<ref>SYVERTSEN, T.; ENLI, G. (2019). Digital detox: media resistance and the promise of authenticity. ''Convergence: The International Journal of Research into New Media Technologies''. 2019, vol. 25, no. 5-6, s. 685-699.</ref>

Digitální detox může mít různé podoby, od krátkodobých přestávek během dne až po delší období bez technologií, například během dovolené. Cílem je obnovit rovnováhu mezi digitálním a reálným světem, zvýšit produktivitu, zlepšit psychickou pohodu a posílit sociální vazby.<ref>KUSS, D. J.; GRIFFITHS, M. D. (2017). Social networking sites and addiction: Ten lessons learned. ''International Journal of Environmental Research and Public Health''. 2017, vol. 14, no. 3, s. 311.</ref>

== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Digital detox|de=Digital Detox|fr=Désintoxication numérique|zdroj=}}

[[Kategorie:Průmysl 4.0, Práce 4.0 a Společnost 4.0]]

[[Asociovaný termín::Digitální technologie| ]]
[[Asociovaný termín::Únava z videokonferencí| ]]
[[Asociovaný termín::Syndrom počítačového vidění| ]]
[[Asociovaný termín::Technostres| ]]

[[enwiki:digital{{m}}detox]]
[[google:digitální{{m}}detox]]
[[nkp:digitální AND detox]]
[[cvut:digitální{{m}}detox]]

Digitale Erschöpfung

2024-11-30T17:41:21Z

Ulmanova: Přesměrování na Digitální únava

#REDIRECT [[Digitální únava]] {{sl_de}}

Digital fatigue

2024-11-30T17:40:52Z

Ulmanova: Přesměrování na Digitální únava

#REDIRECT [[Digitální únava]] {{sl_en}}

Fatigue numérique

2024-11-30T17:40:26Z

Ulmanova: Cíl přesměrování změněn z Absorpce na Digitální únava

#REDIRECT [[Digitální únava]] {{sl_fr}}

Fatigue numérique

2024-11-30T17:40:01Z

Ulmanova: Přesměrování na Absorpce

#REDIRECT [[Absorpce]] {{sl_fr}}

Digitale Erschöpfung

2024-11-30T17:39:33Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „REDIRECT Digitální únava {{sl_de}}“

REDIRECT [[Digitální únava]] {{sl_de}}

Digital fatigue

2024-11-30T17:38:54Z

Ulmanova: Založena nová stránka s textem „REDIRECT Digitální únava {{sl_en}}“

REDIRECT [[Digitální únava]] {{sl_en}}