https://www.encyklopediebozp.cz/wiki/index.php?action=history&feed=atom&title=Dokumentace_BOZP 2026-04-17T15:17:50Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.33.1 https://www.encyklopediebozp.cz/wiki/index.php?title=Dokumentace_BOZP&diff=22297&oldid=prev 2018-04-27T10:54:43Z

<p>Založena nová stránka: Dokumentace BOZP tedy představuje souhrn dokumentů, které jsou vždy zpracovány na míru organizaci, dle konkrétních podmínek na pracovišti a dle činností, kte…</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>Dokumentace BOZP tedy představuje souhrn dokumentů, které jsou vždy zpracovány na míru organizaci, dle konkrétních podmínek na pracovišti a dle činností, které se na pracovišti vyskytují. Reflektuje organizační strukturu společnosti, pracovní postupy, péče o zaměstnance a zejména řízení rizika vč. opatření.<br /> <br /> <br /> == Nejčastější dokumenty, které by měli být součástí dokumentace, zejména jde o: ==<br /> <br /> '''Dokumenty o vyhledávání a eliminaci [[rizika|rizik]]''' – Tyto dokumenty popisují metodu, jak budete ve vaší společnosti vyhledávat a odstraňovat případná zdravotní a bezpečnostní rizika. Registr rizik včetně opatření nemá statickou podobu, ale je nezbytné jej trvale a pravidelně aktualizovat, dle současného stavu na pracovišti. V této části je dobré také zdokumentovat vaše pracovní postupy, které doporučujeme pravidelně opakovat. Analýza rizik by měla být doplněna o dokument, který podle § 101 odst. 3 262/2006 Sb. Zákoníku práce, slouží pro vzájemné seznámení se s riziky vícero zhotovitelů na jednom pracovišti. Tato vzájemná dohoda mezi zaměstnavateli musí mít písemný charakter. [[Analýza rizik]] (někdy také nazývána jako „Registr rizik“) je jedním z nejdůležitějších dokumentů celé dokumentace a není radno ji podceňovat. Prakticky si nejedná o nic složitého na zpracování, jen musíte vědět, jak na to.<br /> <br /> '''Dokumentace [[kategorizace prací]]''' – Jak jsme psali výše, vše souvisí se vším, proto celá dokumentace BOZP také vychází z reality vašeho pracoviště. Dle zákona o ochraně veřejného zdraví je nutné rozdělit všechny jednotlivé práce ve vaší společnosti do 4 různých kategorií podle náročnosti a omezení pro jednotlivé pracovníky (např. určité práce nemohou vykonávat těhotné ženy, či osoby s chronickými zdravotními obtížemi). Kategorizace prací je řešena v součinnosti s krajskou hygienickou stanicí, které se zařazení oznamuje. Při ztížených pracovních podmínkách se kategorizace prací doplňuje o dílčí měření škodlivého zdroje. Dokument o zařazení prací do kategorií je také velmi často kontrolován inspektorátem bezpečnosti práce.<br /> <br /> '''[[Pracovnělékařská péče]]''' – Každý zaměstnavatel musí uzavřít smlouvu o poskytování lékařských služeb s registrujícím lékařem a následně musí zaměstnance poučit, jaké prohlídky a jaká případná očkování by měli podstoupit. S tím také souvisí výše zmíněné kategorie prací, jelikož některé specifické kategorie vyžadují pravidelné prohlídky a posouzení způsobilosti zaměstnanců. U kategorie č. 1 je akceptováno, aby zaměstnance vyšetřil jeho „obvodní“ doktor a nemusí tak navíc chodit na vyšetření k „závodnímu“ / „firemnímu“ lékaři. U vyšších kategorií tato výjimka neplatí. Součástí pracovnělékařských služeb je zpracování dokumentace, pravidelné vyšetření zaměstnanců a pravidelná kontrola pracovišť.<br /> <br /> '''Dokumentace a evidence [[pracovní úrazy|pracovních úrazů]] a [[nemoci z povolání|nemocí z povolání]]''' – Zjednodušeně řečeno je pracovní úraz každý takový úraz, který se zaměstnanci stane během výkonu pracovní činnosti nebo v souvislosti s ní. Každý zaměstnavatel má za své zaměstnance odpovědnost a tak je nezbytné veškeré pracovní úrazy řádně zaznamenat a vyšetřit. Pokud se v rámci šetření prokáže, že se jedná o pracovní úraz, je nezbytné o úrazu sepsat záznam o úrazu a úraz nahlásit na příslušné instituce. Každý úraz, byť je zanedbatelný, musí být také zaznamenán do knihy úrazů. Každý zaměstnanec je pro případné úrazy zaměstnavatelem pojištěn a tak má nárok na náhradu škody – odškodné.<br /> <br /> '''Traumatologický plán a plán [[první pomoc|první pomoci]]''' – Každý zaměstnavatel musí podle zákona přijmout taková opatření, aby zjednodušil organizaci a řízení krizových situací, jakými jsou např. havárie, požáry, výbuchy a jiné mimořádné události. Při zpracování by měl spolupracovat s poskytovatelem pracovnělékařské péče, který by měl mít dohled nad vhodným zajištěním první pomoci. Součástí traumatologického plánu jsou důležitá telefonní čísla; informace o umístění lékárničky; kontakt na osobu, která má na starosti výměnu léků po době exspirace nebo také pokyny jak se zachovat při poskytování první pomoci v konkrétních situacích. Bližší podmínky pro poskytování OOPP stanoví nařízení vlády 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění.<br /> <br /> '''Dokumentace k [[OOPP]]''' - Zaměstnavatel je § 104 odst. 5 Zákoníku práce povinen zajistit zaměstnancům vhodné osobní ochranné pracovní pomůcky (zkráceně „OOPP“), a to zejména v případech, kdy nedokáže kolektivním zajištěním nebo organizací práce eliminovat riziko na pracovišti. Většinou se jedná o doplňky k oděvu, nositelné doplňky pro ochranu očí, sluchu, dechu či jiných částí těla, případně prostředky bránící pádu osob do hloubky. Zaměstnavatel musí sám vyhodnotit rizika konkrétní práce a tomu přizpůsobit i vhodné OOPP. Mezi OOPP také řadíme například mycí a dezinfekční prostředky či ochranné nápoje. Všechny OOPP přiděluje zaměstnavatel bezplatně a prokazatelně oproti podpisu zaměstnance. Zaměstnanec je povinen OOPP řádně udržovat, aby nedošlo k jejich předčasnému znehodnocení. Dokumentace je většinou tvořena ze Směrnice pro poskytování OOPP a ochranných nápojů a příloh, jakými jsou Tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředku a Evidenční list vydaných osobních ochranných pracovních prostředků.<br /> <br /> '''Pravidelné [[revize]] strojů, zařízení, skladů, regálů aj.''' – Veškeré prvky na pracovišti, které mohou znamenat potenciální riziko pro zaměstnance, podléhají pravidlům pravidelné revize. Revize se obyčejně skládá z fyzické kontroly, vyzkoušení a zdokumentování aktuálního stavu. Nejčastěji se zapomíná například na pravidelné revize regálů ve skladu nebo skříní s těžšími předměty. Ty by se měly pravidelně kontrolovat a měl by být zapisován jejich technický stav a evidovány případné opravy. Existují zákonné, normové či jiné předpisy, ze kterých vyplývá, že je potřeba provádět revize elektrických spotřebičů, elektrických instalací, hromosvodů, plynových kotelen, tlakových nádob, spalinových cest a komínů, nízkotlakých kotelen apod. Stejně tak je potřeba pravidelně kontrolovat a evidovat osobní ochranné pracovní prostředky, a to vždy ve lhůtách specifikovaných výrobcem.<br /> <br /> '''Provozní dokumentace''' - musí být přítomna u všech strojů a krom návodu k použití musí obsahovat i minimální lhůty na pravidelný servis. Tuto lhůtu může specifikovat i interní firemní předpis, pokud toto neobsahuje jiná firemní dokumentace. Minimální zákonem daná lhůta pro takovou revizi je obyčejně stanovena na 12 měsíců. Mějte na mysli, že ke každému stroji a zařízení, které máte na pracovišti a používají je zaměstnanci k pracovní náplni, musíte mít aktuální návod na obsluhu. Nemusí se vždy jednat o mnoha stránkový manuál, nicméně je potřeba popsat alespoň minimální základní prvky na bezpečný provoz.<br /> <br /> '''[[Školení bezpečnosti práce|Školení zaměstnanců v BOZP]]''' – Důležitá povinnost a velmi často zásadní bod případných kontrol. Každý zaměstnanec musí být poučen určenou osobou o bezpečnosti na pracovišti a bezpečném plnění jeho pracovních úkolů ve vztahu k použitým technologiím, strojům či jinému zařízení. O tomto školení je potřeba vést evidenci včetně kopie osnov takového školení a výsledků přezkoušení zaměstnanců z daných pravidel. Právě poslední bod bývá nejčastějším místem kontrol inspektorátu bezpečnosti práce, protože protokol o přezkoušení je stejně důležitý jako školení samotné. Školení musí proběhnout v den nástupu na pracovní pozici a dále pak opakovaně, dle charakteru pracovního prostředí. Přestože zákon nezná konkrétní pojmenování školení, obyčejně se na trhu setkáte s pojmy jako je „školení BOZP“, „školení PO“, „školení řidičů“, „školení první pomoci“, „školení na práce ve výškách“ apod. Formu a obsah školení vždy určuje zaměstnavatel. Dokumentace ke školení se nejčastěji skládá z osnov, prezenčních listin, tematického plánu a závěrečného přezkoušení.<br /> &lt;ref&gt;Co obsahuje dokumentace BOZP? Přehled toho nejdůležitějšího, dostupné z: https://www.dokumentacebozp.cz/aktuality/co-obsahuje-dokumentace-bozp-prehled-toho-nejdulezitejsiho/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Reference == <br /> &lt;references/&gt; <br /> <br /> <br /> <br /> {{jazyky3|en=|de=|fr=|}}<br /> <br /> <br /> <br /> [[Kategorie:Technická a organizační opatření]]<br /> [[google:dokumentace bozp]]</div>

Verpa