Herbert William Heinrich - Historie editací

Marcela v 22. 3. 2018, 13:52

2018-03-22T13:52:50Z

Verpa v 27. 2. 2018, 13:53

2018-02-27T13:53:57Z

Verpa v 27. 2. 2018, 13:53

2018-02-27T13:53:42Z

Marcela v 26. 2. 2018, 14:19

2018-02-26T14:19:47Z

Marcela v 26. 2. 2018, 14:18

2018-02-26T14:18:22Z

Marcela v 26. 2. 2018, 14:17

2018-02-26T14:17:51Z

Marcela v 26. 2. 2018, 13:58

2018-02-26T13:58:37Z

Marcela v 26. 2. 2018, 13:56

2018-02-26T13:56:37Z

Marcela v 26. 2. 2018, 13:49

2018-02-26T13:49:21Z

Marcela v 26. 2. 2018, 13:45

2018-02-26T13:45:54Z

← Starší verze		Verze z 22. 3. 2018, 13:52
Řádek 4:		Řádek 4:


−	H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu, všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací<sup>1</sup> z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní ~~úraz~~ připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že '''„těžkému zranění předchází tisíce ~~skoronehod“~~''' (tzv. '''první Heinrichův postulát'''). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá '''Heinrichova pyramida''' (viz obrázek 1).	+	H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých [[nehoda\|nehod]], [[havárie\|havárií]] a [[úrazy\|úrazů]] v průmyslu, všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací<sup>1</sup> z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký [[pracovní úrazy]] připadá přibližně 29 menších [[zranění]] a 300 [[porucha\|poruch]] bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že '''„těžkému zranění předchází tisíce [[skoronehoda\|skoronehod]]“''' (tzv. '''první Heinrichův postulát'''). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá '''Heinrichova pyramida''' (viz obrázek 1).


−	O rok později Heinrich ve své další knize<sup>2</sup> svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: '''„Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než nebezpečné ~~podmínky“~~.''' K těmto závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání lidského činitele je přímou příčinou 88 % nehod. Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za klíčové faktory ovlivňující vznik nehod. V souvislosti s tím jako první také vypracoval koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil '''„teorii domino ~~efektu“~~''' vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi značně zjednodušená.	+	O rok později Heinrich ve své další knize<sup>2</sup> svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: '''„Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než [[nebezpečné podmínky]]“.''' K těmto závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání [[lidský činitel\|lidského činitele]] je přímou příčinou 88 % nehod. Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za klíčové faktory ovlivňující vznik nehod. V souvislosti s tím jako první také vypracoval koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil '''„teorii [[domino efekt\|domino efektu]]“''' vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi značně zjednodušená.

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2018, 13:53
Řádek 34:		Řádek 34:


−	~~{{jazyky3\|en\|de=\|fr=\|}}~~	+

	[[Kategorie:Osobnosti]]		[[Kategorie:Osobnosti]]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 H. W. Heinrich zemřel 22. června 1962 ve věku 76 let.
 ===POZNÁMKA===
@@ Řádek 31: / Řádek 34: @@
+[[Kategorie:Osobnosti]]

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2018, 14:19
Řádek 27:		Řádek 27:
	# Heinrich, H. W. et al. (1930). Casualty Insurance Principles, New York: McGraw Hill Book Company.		# Heinrich, H. W. et al. (1930). Casualty Insurance Principles, New York: McGraw Hill Book Company.
	# Heinrich, H. W. (1931). Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach, 1st Edition. New York: McGraw Hill Book Company – kniha se stala fenoménem a postupně vydána ještě třikrát (v r. 1941, 1950 a 1959).		# Heinrich, H. W. (1931). Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach, 1st Edition. New York: McGraw Hill Book Company – kniha se stala fenoménem a postupně vydána ještě třikrát (v r. 1941, 1950 a 1959).
		+

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 H. W. Heinrich zemřel 22. června 1962 ve věku 76 let.
@@ Řádek 26: / Řádek 27: @@
 # Heinrich, H. W. et al. (1930). Casualty Insurance Principles, New York: McGraw Hill Book Company.
 # Heinrich, H. W. (1931). Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach, 1st Edition. New York: McGraw Hill Book Company – kniha se stala fenoménem a postupně vydána ještě třikrát (v r. 1941, 1950 a 1959).

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''(6. října 1886 - 22. června 1962)'''
 H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu,
-všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací<sup>1</sup> z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní úraz připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že '''„těžkému zranění předchází tisíce skoronehod“''' (tzv. '''první Heinrichův postulát'''). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá '''Heinrichova pyramida''' (viz obrázek 1).
+H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu, všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací<sup>1</sup> z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní úraz připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že '''„těžkému zranění předchází tisíce skoronehod“''' (tzv. '''první Heinrichův postulát'''). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá '''Heinrichova pyramida''' (viz obrázek 1).
 O rok později Heinrich ve své další knize<sup>2</sup> svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: '''„Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než nebezpečné podmínky“.''' K těmto závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání lidského činitele je přímou příčinou 88 % nehod. Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za klíčové faktory ovlivňující vznik nehod. V souvislosti s tím jako první také vypracoval koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil '''„teorii domino efektu“''' vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi značně zjednodušená.
 Ačkoli byla na základě pozdějších statistických zjištění Heinrichova pyramida postupně upravována (např. Bird, 1969; Tye a Pearson, 1976; HSE, 1993) (viz obrázek 2), samotný tzv. první Heinrichův postulát byl zmíněnými pracemi jen neustále potvrzován. Z dnešního pohledu se za hlavní přínos Heinrichova modelu považuje především, že se stal základem pro statistický přístup v identifikaci (a podchycení) nebezpečí ještě před
@@ Řádek 12: / Řádek 18: @@
 není dokonalé a nemůže zajistit úplnou eliminaci rizik, je základním principem v managementu rizik.
 H. W. Heinrich zemřel 22. června 1962 ve věku 76 let.
@@ Řádek 21: / Řádek 26: @@
 # Heinrich, H. W. et al. (1930). Casualty Insurance Principles, New York: McGraw Hill Book Company.
 # Heinrich, H. W. (1931). Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach, 1st Edition. New York: McGraw Hill Book Company – kniha se stala fenoménem a postupně vydána ještě třikrát (v r. 1941, 1950 a 1959).
 == Reference ==
 SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 2.díl:Mimořádné události a prevence nežádoucích následků.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 595 s., ISBN 978-80-86973-73-9.

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2018, 13:58
Řádek 12:		Řádek 12:
	není dokonalé a nemůže zajistit úplnou eliminaci rizik, je základním principem v managementu rizik.		není dokonalé a nemůže zajistit úplnou eliminaci rizik, je základním principem v managementu rizik.

		+	[[Soubor:Nehodové-trojúhelníky-podle Tye, HSE.png\|right\|thumb\|600px\|Obr. 2: Nehodové trojúhelníky podle Tye (nahoře), resp. HSE (dole) (Shadra a Rampal, 1999)]]
		+
		+	H. W. Heinrich zemřel 22. června 1962 ve věku 76 let.

−	~~[[Soubor:Nehodové-trojúhelníky-podle Tye, HSE.png\|right\|thumb\|600px\|Obr. 2: Nehodové trojúhelníky podle Tye (nahoře), resp. HSE (dole) (Shadra a Rampal, 1999)]]~~

	===POZNÁMKA===		===POZNÁMKA===