Hladina prahu slyšení - Historie editací

Mechurova v 10. 12. 2018, 12:41

2018-12-10T12:41:23Z

Marcela v 28. 3. 2018, 09:58

2018-03-28T09:58:41Z

Marcela v 28. 3. 2018, 09:57

2018-03-28T09:57:43Z

Verpa v 3. 6. 2014, 19:28

2014-06-03T19:28:22Z

Verpa v 3. 6. 2014, 19:27

2014-06-03T19:27:50Z

Verpa v 3. 6. 2014, 19:27

2014-06-03T19:27:22Z

Verpa v 26. 11. 2007, 13:53

2007-11-26T13:53:00Z

Verpa v 26. 11. 2007, 13:48

2007-11-26T13:48:18Z

Nová stránka

Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení.
==POZNÁMKA==
Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.
{{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=Ergonomický výkladový slovník (Král, IVBP, 1999)}}

[[Kategorie:Ergonomie]]
[[%22hladina{{m}}prahu{{m}}sly%C5%A1en%C3%AD%22]]
[[Asociovaný termín::Hluk| ]]
[[Nadřazený termín::Audiometrie| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší. Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
+# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší. Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 # Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
@@ Řádek 9: / Řádek 10: @@
 [[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
 [[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]]
-[[google:%22hladina{{m}}prahu{{m}}sly%C5%A1en%C3%AD%22]]
 [[Asociovaný termín::Hluk| ]]
 [[Nadřazený termín::Audiometrie| ]]
 [[Asociovaný termín::sluch| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 # Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
-# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
-Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 == Reference ==
 <references/>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 # Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
-# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu akustického tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním sluchem. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
+# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
 Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 == Reference ==
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 {{jazyky3|en=|de=|fr=|}}
-[[Kategorie:Ergonomie]]
+[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
 [[google:%22hladina{{m}}prahu{{m}}sly%C5%A1en%C3%AD%22]]
 [[Asociovaný termín::Hluk| ]]
 [[Nadřazený termín::Audiometrie| ]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-# Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
+# Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 # Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu akustického tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním sluchem. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
 Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 # Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.
 # Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu akustického tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním sluchem. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
 Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>