Mobbing - Historie editací

Ulmanova v 5. 11. 2021, 14:27

2021-11-05T14:27:24Z

Ulmanova v 5. 11. 2021, 14:26

2021-11-05T14:26:33Z

Ulmanova v 5. 11. 2021, 14:24

2021-11-05T14:24:19Z

Ulmanova v 5. 11. 2021, 14:24

2021-11-05T14:24:03Z

Ulmanova v 5. 11. 2021, 14:22

2021-11-05T14:22:09Z

Verpa v 7. 10. 2021, 10:08

2021-10-07T10:08:59Z

Verpa v 7. 10. 2021, 09:59

2021-10-07T09:59:32Z

Ulmanova v 20. 8. 2021, 12:31

2021-08-20T12:31:53Z

Verpa v 27. 3. 2018, 10:54

2018-03-27T10:54:00Z

Marcela v 28. 2. 2018, 13:43

2018-02-28T13:43:01Z

← Starší verze		Verze z 5. 11. 2021, 14:27
Řádek 74:		Řádek 74:
	[[uk:Mobbing]]		[[uk:Mobbing]]
	[[cvut:Mobbing]]		[[cvut:Mobbing]]
−	~~[[nlk:Mobbing]]~~

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 * opakovaná sexuální pozvání, která byla dříve odmítána,
 * zasvěcovací obřady, které zahrnují nežádoucí sexuální aj. chování,
-* žerty založené na diskriminaci a zesměšňování pohlaví, těhotenství, rasy, rodinného stavu, homosexuality, nezpůsobilosti, transsexuality nebo věku. <ref> Obtěžování při práci (mobbing) [online], dostupné z: http://www.ceskyfocalpoint.cz/wp-content/uploads/2015/12/tema_obtezovani_v_praci.pdf</ref>
+* žerty založené na diskriminaci a zesměšňování pohlaví, těhotenství, rasy, rodinného stavu, homosexuality, nezpůsobilosti, transsexuality nebo věku. <ref> Obtěžování při práci (mobbing). ''Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci'' [online] [cit. 201-11-05]. dostupné z: http://www.ceskyfocalpoint.cz/wp-content/uploads/2015/12/tema_obtezovani_v_praci.pdf.</ref>

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 # nelítostnost, bezcitnost a nelidskost jednání s obětí;
 # trvalá přítomnost známek nepřátelství a agrese.
 ===== Jak identifikovat, zda obtěžování (mobbing) může být problémem na pracovišti? =====

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Mobbing''' je formou [[Násilí|násilí]] na [[Pracoviště|pracovišti]]. VV současnosti neexistuje jednotná mezinárodně uznávaná definice, ovšem ve své podstatě se jedná o dlouhodobý a zároveň systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Pojem zahrnuje jednotlivé útoky, které navenek působí jako neškodné a náhodné, ale v komplexním pohledu tvoří promyšlený a zdraví ohrožující jev, který nepříznivým způsobem ovlivňuje osobu, vůči které je namířen.
+'''Mobbing''' je formou [[Násilí|násilí]] na [[Pracoviště|pracovišti]]. V současnosti neexistuje jednotná mezinárodně uznávaná definice, ovšem ve své podstatě se jedná o dlouhodobý a zároveň systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Pojem zahrnuje jednotlivé útoky, které navenek působí jako neškodné a náhodné, ale v komplexním pohledu tvoří promyšlený a zdraví ohrožující jev, který nepříznivým způsobem ovlivňuje osobu, vůči které je namířen.
 Pojem „mobbing“ je odvozen od anglického slovesa mob, jež se obvykle překládá „hromadně napadnout“. Toto sloveso však bývá používáno také ve významech „útočit“, „utlačovat“ či v aktivním slova smyslu, „napadat“.<ref>KRATZ, Hans-Jürgen. ''Mobbing: jak ho rozpoznat a jak mu čelit''. Praha: Management Press, 2005.</ref> Někteří autoři v této souvislosti odkazují i na anglické podstatné jméno mob, které bývá používáno ve významech „dav“, „lůza“, „chátra“ nebo snad dokonce „zločinecká parta“.  O uvedení pojmu mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský '''profesor psychologie Heinz Leymann''', který v osmdesátých letech 20. století zjistil, že se podobný typ chování vyskytuje i u lidí na pracovišti. Profesor Leymann chápe mobbing jako vášnivou kolektivní kampaň spolupracovníků za účelem vyloučení, potrestání a ponížení vybraného pracovníka, obvykle bez náležité příčiny.<ref> SVOBODOVÁ, Lenka. ''Mobbing: nebezpečný fenomén naší doby''. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007. ISBN 978-80-86973-66-1.</ref>
 Obecně je v souvislosti s mobbingem je nutno poukázat na skutečnost, že na pracovištích bývá poměrně často opomíjena '''kvalita interpersonálních vztahů''', což představuje předstupeň začínajícího problému. Ze strany managementu takových organizací je věnována pozornost především měřitelným ekonomickým a jiným ukazatelům, aniž by si jeho příslušníci uvědomovali, že se kvalita interpersonálních vztahů ve významném rozsahu podepisuje právě na těch ukazatelích, na které se především zaměřují. Na jedné straně si tak jsou vědomi skutečnosti, že lidé představují největší bohatství jejich organizace, na straně druhé se však o toto bohatství nestarají adekvátním způsobem, což platí i o oblasti mezilidských vztahů. Špatná kvalita interpersonálních vztahů na pracovišti může mít variabilní intenzitu a různou délku trvání.
-Ze shora předestřených vymezení pojmu „mobbing“ je zřejmé, že negativní jednání ve vztahu k jeho oběti může nabývat různých podob. Ačkoliv někteří autoři chápou jako součást mobbingu rovněž fyzické násilí, všichni autoři se shodují ohledně toho, že pod tento pojem spadá především násilí psychické. Na tuto skutečnost poukazuje např. Wagnerová, která podstatu mobbingu spatřuje v agresivním chování, přestože se lze poměrně výjimečně setkat s mobbováním oběti ve formě fyzického napadení. Daleko frekventovanější jsou útoky psychické, které mívají podobu slovního napadání oběti a urážek.<ref>WAGNEROVÁ, Irena. ''Psychologie práce a organizace: nové poznatky''. Praha: Grada, 2011.</ref>
+Pokusů o jasnou '''definici pojmu mobbing''' bylo nespočet, tak kupř. Hartl a Hartlová k mobbingu uvádějí, že se jedná o ''„… nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti, psychologického nátlaku, šikany. Typická je pro něj rafinovanost, skrytost, zákeřnost.“''  Zajímavý pohled na tento fenomén prezentují také Cakirpaloglu et al., podle nichž se jedná o ''„… subtilní projev agrese na pracovišti, kdy zaměstnanec denně, v průběhu několika měsíců čelí nepřátelství ze strany jednoho nebo více jedinců, přičemž prožívá bezmocnost a strach, že bude vyloučen z kolektivu.“''<ref>CAKIRPALOGLU, Panajotis ...[et al.]. ''Šikana na pracovišti v České republice: teorie, výzkum a praxe''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016, s. 14.</ref>
 Mobbing je možno dále charakterizovat rovněž prostřednictvím jeho znaků. Svobodová za podstatný znak mobbingu označuje vysoký stupeň psychologických útoků, nižší stupeň fyzického ohrožení a reálnou hrozbu ztráty existenčních jistot.  Dle Svobodové jsou '''znaky mobbingu''' následující:<ref>SVOBODOVÁ, Lenka. ''Nenechte se šikanovat kolegou: mobbing - skrytá hrozba''. Praha: Grada, 2008.</ref>
@@ Řádek 35: / Řádek 40: @@
 '''Právní rámec'''
 Problematiku odráží zejména '''zákon č. 198/2009 Sb.''', o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, dále zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, taktéž ust. § 133a občanského soudního řádu a v neposlední řadě i čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.  <ref>JANŠOVÁ, Marie. Šikana a obtěžování zaměstnanců na pracovišti. ''Práce a mzda'' [online]. Wolters Kluwer ČR, 21. 9. 2018 [cit. 2021-11-05]. Dostupné z: https://www.praceamzda.cz/clanky/sikana-obtezovani-zamestnancu-na-pracovisti.</ref>
@@ Řádek 41: / Řádek 47: @@
 '''Šikana vs. mobbing – základní rozdíly'''
 Základní odlišnost šikany od mobbingu tkví v tom, že u šikany jde o převážně fyzické násilí, jež je pácháno veřejně. Proto není přesné mobbing charakterizovat jako šikanu na pracovišti,<ref>SVOBODOVÁ, Lenka. ''Mobbing: nebezpečný fenomén naší dob''y. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007.</ref> poněvadž mobbing zahrnuje širší paletu jednání ve vztahu k oběti.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Mobbing''' je formou [[Násilí|násilí]] na [[Pracoviště|pracovišti]]. V současnosti neexistuje jednotná mezinárodně uznávaná definice, ale v podstatě se jedná o dlouhodobý systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Jde o jednotlivé útoky, které navenek působí jako neškodné a náhodné, ale v komplexním pohledu tvoří promyšlený a zdraví ohrožující jev.
+'''Mobbing''' je formou [[Násilí|násilí]] na [[Pracoviště|pracovišti]]. VV současnosti neexistuje jednotná mezinárodně uznávaná definice, ovšem ve své podstatě se jedná o dlouhodobý a zároveň systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Pojem zahrnuje jednotlivé útoky, které navenek působí jako neškodné a náhodné, ale v komplexním pohledu tvoří promyšlený a zdraví ohrožující jev, který nepříznivým způsobem ovlivňuje osobu, vůči které je namířen.
-O uvedení slova mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský profesor psychologie Heinz Leymann, který
+Pojem „mobbing“ je odvozen od anglického slovesa mob, jež se obvykle překládá „hromadně napadnout“. Toto sloveso však bývá používáno také ve významech „útočit“, „utlačovat“ či v aktivním slova smyslu, „napadat“.<ref>KRATZ, Hans-Jürgen. ''Mobbing: jak ho rozpoznat a jak mu čelit''. Praha: Management Press, 2005.</ref> Někteří autoři v této souvislosti odkazují i na anglické podstatné jméno mob, které bývá používáno ve významech „dav“, „lůza“, „chátra“ nebo snad dokonce „zločinecká parta“.  O uvedení pojmu mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský '''profesor psychologie Heinz Leymann''', který v osmdesátých letech 20. století zjistil, že se podobný typ chování vyskytuje i u lidí na pracovišti. Profesor Leymann chápe mobbing jako vášnivou kolektivní kampaň spolupracovníků za účelem vyloučení, potrestání a ponížení vybraného pracovníka, obvykle bez náležité příčiny.<ref> SVOBODOVÁ, Lenka. ''Mobbing: nebezpečný fenomén naší doby''. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007. ISBN 978-80-86973-66-1.</ref>
-'''Právní rámec''' -  zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění § 133a občanského soudního řádu čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod  <ref>Šikana a obtěžování zaměstnanců na pracovišti [online], dostupné z: https://www.praceamzda.cz/clanky/sikana-obtezovani-zamestnancu-na-pracovisti</ref>
+Obecně je v souvislosti s mobbingem je nutno poukázat na skutečnost, že na pracovištích bývá poměrně často opomíjena '''kvalita interpersonálních vztahů''', což představuje předstupeň začínajícího problému. Ze strany managementu takových organizací je věnována pozornost především měřitelným ekonomickým a jiným ukazatelům, aniž by si jeho příslušníci uvědomovali, že se kvalita interpersonálních vztahů ve významném rozsahu podepisuje právě na těch ukazatelích, na které se především zaměřují. Na jedné straně si tak jsou vědomi skutečnosti, že lidé představují největší bohatství jejich organizace, na straně druhé se však o toto bohatství nestarají adekvátním způsobem, což platí i o oblasti mezilidských vztahů. Špatná kvalita interpersonálních vztahů na pracovišti může mít variabilní intenzitu a různou délku trvání.
 ===== Jak identifikovat, zda obtěžování (mobbing) může být problémem na pracovišti? =====
-V závislosti na podmínkách, situaci a legislativě, může být jako oběžování (mobbing) chápána každá z následujících forem chování:
+V závislosti na podmínkách, situaci a legislativě, může být jako oběžování (mobbing) chápána každá z následujících '''forem chování''':
 * materiál, který je rasistický, sexuálně vyzývavý, pohlavně jednoznačný, homophobický (zaměřený proti homosexuálům) apod. a je zobrazovaný na pracovišti, uuváděn do oběhu, nebo je umístěn v pracovním prostoru nebo majetku nebo na počítači, faxu nebo na Internetu,
 * slovní nadávky nebo komentáře, které zesměšňují či zařazují lidi z důvodu jejich sexu, těhotenství, rodinnému stavu, rasy, homosexuality, nezpůsobilosti, transsexuality či věku,
@@ Řádek 18: / Řádek 31: @@
 * opakovaná sexuální pozvání, která byla dříve odmítána,
 * zasvěcovací obřady, které zahrnují nežádoucí sexuální aj. chování,
 * žerty založené na diskriminaci a zesměšňování pohlaví, těhotenství, rasy, rodinného stavu, homosexuality, nezpůsobilosti, transsexuality nebo věku. <ref> Obtěžování při práci (mobbing) [online], dostupné z: http://www.ceskyfocalpoint.cz/wp-content/uploads/2015/12/tema_obtezovani_v_praci.pdf</ref>
 == Reference ==
 <references/>
-{{jazyky3|en=Mobbing|de=Mobbing (s)|fr=|}}
+{{jazyky3|en=Mobbing|de=Mobbing (s)|fr=Mobbing|}}
 [[Kategorie:Sociální aspekty, společnost|π]]
 [[Kategorie:Psychologické aspekty]]
 [[Nadřazený termín::Šikana na pracovišti| ]]
 [[cswiki:Mobbing]]
 [[google:Mobbing]]

← Starší verze		Verze z 7. 10. 2021, 10:08
Řádek 1:		Řádek 1:
−	'''Mobbing''' je formou ~~psychického~~ násilí na pracovišti. V současnosti neexistuje jednotná mezinárodně uznávaná definice, ale v podstatě se jedná o dlouhodobý systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Jde o jednotlivé útoky, které navenek působí jako neškodné a náhodné, ale v komplexním pohledu tvoří promyšlený a zdraví ohrožující jev.	+	'''Mobbing''' je formou [[Násilí\|násilí]] na [[Pracoviště\|pracovišti]]. V současnosti neexistuje jednotná mezinárodně uznávaná definice, ale v podstatě se jedná o dlouhodobý systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Jde o jednotlivé útoky, které navenek působí jako neškodné a náhodné, ale v komplexním pohledu tvoří promyšlený a zdraví ohrožující jev.

	O uvedení slova mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský profesor psychologie Heinz Leymann, který		O uvedení slova mobbing do psychologie a zároveň i o jeho rozšíření se zasloužil švédský profesor psychologie Heinz Leymann, který