Myšlení: Porovnání verzí
(Nová stránka: Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (...) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
| + | Specificky lidskou formou poznávání je myšlení. Rozumí se jím zobecněné a zprostředkované poznávání předmětů a jevů a jejich vzájemných vztahů. Myšlení | ||
| + | překračuje hranice bezprostředního poznávání (vnímání), umožňuje postihovat souvislosti mezi předměty a jev a předvídat jevy, které nastanou v budoucnosti, hodnotit jejich závaznost. | ||
| + | V myšlení člověk používá pojmy, soudy a úsudky. Dále používá myšlenkové operace, mezi něž především patří analýza {rozčleňování jevů a vydělování jejich elementů), syntéza (obnovování celku a zjišťování souvislostí a vztahů), srovnávání, generalizace (zobecňování), klasifikace, abstrakce (vydělování podstatných znaků) a konkretizace. | ||
| + | |||
| + | '''Myšlení bývá chápáno často také jako řešení problému. Má 4 etapy:''' | ||
| + | # Počátek myšlenkového řešení problému - dospívá k formulaci otázky | ||
| + | # Hledání prostředků, které vedou k řešení. | ||
| + | # Ověřování hypotéz, kdy člověk zkouší použitelnost a správnost možných řešení. | ||
| + | # Závěrečnou část tvoří odpověď na otázku, přijetí řešení a rozhodnutí. Tato část bývá doplňována kontrolou a ověřením zvoleného řešení. | ||
| + | V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
| − | [[clav: | + | |
| + | [[clav:myšlení]] | ||
[[aip:2045]] | [[aip:2045]] | ||
| − | [[cswiki: | + | [[cswiki:Myšlení]] |
[[enwiki:Thought]] | [[enwiki:Thought]] | ||
| − | [[google: | + | [[google:mysleni]] |
| − | + | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{jazyky3|en=Thinking|de=Denken (s)|fr=Penséee (f) | + | {{jazyky3|en=Thinking|de=Denken (s)|fr=Penséee (f) }} |
Aktuální verze z 19. 5. 2015, 20:23
Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.[1]
Specificky lidskou formou poznávání je myšlení. Rozumí se jím zobecněné a zprostředkované poznávání předmětů a jevů a jejich vzájemných vztahů. Myšlení překračuje hranice bezprostředního poznávání (vnímání), umožňuje postihovat souvislosti mezi předměty a jev a předvídat jevy, které nastanou v budoucnosti, hodnotit jejich závaznost. V myšlení člověk používá pojmy, soudy a úsudky. Dále používá myšlenkové operace, mezi něž především patří analýza {rozčleňování jevů a vydělování jejich elementů), syntéza (obnovování celku a zjišťování souvislostí a vztahů), srovnávání, generalizace (zobecňování), klasifikace, abstrakce (vydělování podstatných znaků) a konkretizace.
Myšlení bývá chápáno často také jako řešení problému. Má 4 etapy:
- Počátek myšlenkového řešení problému - dospívá k formulaci otázky
- Hledání prostředků, které vedou k řešení.
- Ověřování hypotéz, kdy člověk zkouší použitelnost a správnost možných řešení.
- Závěrečnou část tvoří odpověď na otázku, přijetí řešení a rozhodnutí. Tato část bývá doplňována kontrolou a ověřením zvoleného řešení.
V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.[2]
Reference
| Myšlení - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Thinking | Denken (s) | Penséee (f) |
