Kategorizace prací: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Zařazování pracovních činností do definovaných skupin podle určitých znaků. V hygieně práce je cílem kategorizace prací hodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. Způsob provádění této kategorizace je dán vyhláškou č. 89 Ministerstva zdravotnictví z 15. února 2001.<ref>''Bezpečnost a hygiena práce'', 2002, č. 7-8, str. 41.</ref> | |
| + | |||
| + | Kategorizace prací je souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. <ref>MUDr. Eva Hanáková</ref> | ||
| + | |||
| + | Kategorizace prací vyjadřuje standardním způsobem pravděpodobnost a závažnost předpokládaných zdravotních dopadů. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií.  | ||
| + | * Kategorie 1 – nepředpokládá se poškození zdraví.  | ||
| + | * Kategorie 2 – poškození zdraví se může vyskytnout u vnímavých jedinců. | ||
| + | * Kategorie 3 – představuje riziko poškození zdraví u všech exponovaných jedinců.  | ||
| + | Expozice zaměstnanců překračuje stanovený limit pro daný faktor, k ochraně zdraví je nutné používat osobní ochranné pracovní prostředky, mohou se vyskytovat nemoci z povolání. | ||
| + | * Kategorie 4 – přestavuje nejzávažnější riziko. | ||
| + | Riziko nelze vyloučit ani při používání dostupných OOPP. Kategorie 4 není definována pro pracovní polohu, zátěž chladem, psychickou zátěž a zrakovou zátěž. | ||
| + | Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady především pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci. Kategorizace prací může být pro organizaci i vodítkem při kolektivním vyjednávání v případě rozdílných náhledů na výkon práce v souvislosti se mzdovým a jiným zvýhodněním. | ||
| + | |||
| + | Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 432/2003 Sb.), kterým se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. | ||
| + | |||
| + | Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.<ref>MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0. </ref> | ||
| + | |||
| + | == Reference ==  | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Kategorizace prací]]   | ||
| + | [[Kategorie:Hygiena práce|π]]   | ||
| + | {{jazyky3|en=|de=Arbeitskategorisierung (f)|fr=Catégorization des travaux (f)|}} | ||
Aktuální verze z 17. 9. 2019, 12:01
Zařazování pracovních činností do definovaných skupin podle určitých znaků. V hygieně práce je cílem kategorizace prací hodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. Způsob provádění této kategorizace je dán vyhláškou č. 89 Ministerstva zdravotnictví z 15. února 2001.[1]
Kategorizace prací je souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. [2]
Kategorizace prací vyjadřuje standardním způsobem pravděpodobnost a závažnost předpokládaných zdravotních dopadů. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií.
- Kategorie 1 – nepředpokládá se poškození zdraví.
- Kategorie 2 – poškození zdraví se může vyskytnout u vnímavých jedinců.
- Kategorie 3 – představuje riziko poškození zdraví u všech exponovaných jedinců.
Expozice zaměstnanců překračuje stanovený limit pro daný faktor, k ochraně zdraví je nutné používat osobní ochranné pracovní prostředky, mohou se vyskytovat nemoci z povolání.
- Kategorie 4 – přestavuje nejzávažnější riziko.
Riziko nelze vyloučit ani při používání dostupných OOPP. Kategorie 4 není definována pro pracovní polohu, zátěž chladem, psychickou zátěž a zrakovou zátěž. Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady především pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci. Kategorizace prací může být pro organizaci i vodítkem při kolektivním vyjednávání v případě rozdílných náhledů na výkon práce v souvislosti se mzdovým a jiným zvýhodněním.
Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 432/2003 Sb.), kterým se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.[3]
Reference
| Kategorizace prací - (Diskuse k heslu) | ||
| Německy: | Francouzsky: | |
| Arbeitskategorisierung (f) | Catégorization des travaux (f) | |

