Neionizující záření: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváním (1 revision(s))  | 
				|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | # Záření, které nenese energii dostatečnou k vytržení elektronu z elektronového obalu atomu nebo molekuly.  | |
| + | # Neionizující záření je [[elektromagnetické záření]] v rozsahu frekvencí od 0 do 1,2.1015 Hz. <ref>MUDr: Eva Hanáková</ref>  | ||
| + | # Neionizující záření nezpůsobuje vznik nabitých částic – iontů.   | ||
| − | + | '''Neionizující pole a záření tvoří:'''   | |
| − | + | * elektrické pole;  | |
| + | * magnetické pole;  | ||
| + | * elektromagnetické záření - v kmitočtovém pásmu nad desítky kHz se elektrické a magnetické pole šíří jako záření ve formě elektromagnetických vln rychlostí světla (ve vzduchu), je odráženo, rozptylováno, absorbováno a polarizováno. Velikost elektromagnetické vlny se vyjadřuje jako intenzita nebo výkonová hustota;  | ||
| + | * Viditelné světlo - je elektromagnetické záření vlnové délky od 400 do 780 nm. Ve světelné technice a ve fyziologii vidění se používají fotometrické veličiny beroucí v úvahu rozdíly v citlivosti lidského zraku pro světlo různých vlnových délek;  | ||
| + | * Ultrafialové záření (dále UV) zaujímá ve spektru elektromagnetického záření vlnové délky od 100 do 400 nm (pod 200 nm je absorbováno vzduchem za vzniku ozonu).   | ||
| − | {{jazyky3|en=|de=Nichtionisierende Strahlung (e)|fr=|zdroj=|  | + | |
| + | Podle biologických účinků se rozlišují 3 dílčí oblasti: UVA o vlnových délkách 315 - 400 nm, UVB o vlnových délkách 280 - 315 nm a UVC o vlnových délkách 200 - 280 nm. Nejdůležitějším z umělých zdrojů je elektrický oblouk - zvyšuje ve spektru záření podíl UVC. Nejvýkonnějším zdrojem UV záření je plazmový hořák užívaný hlavně k řezání kovů.  | ||
| + | * [[Infračervené záření]] (IR) zaujímá ve spektru elektromagnetického záření rozsah vlnových délek od 780 nm do jednotek μm. Zdrojem koherentního monochromatického IR jsou lasery pracující v infračervené části spektra.  | ||
| + | * Problematika laserů - [[lasery]] jsou zdrojem elektromagnetického záření s charakteristickými vlastnostmi: fázová koherence, monochromatičnost, vysoká intenzita a malá rozbíhavost svazku záření.  | ||
| + | Když ionizační záření přichází do styku s látkou, např. tkáněmi těla, absorbuje se v ní procesem ionizace energie. Střední energie sdělená ionizačním zářením jednotce hmotnosti v určitém bodě těla se označuje jako dávka absorbovaná v tkáni. Její jednotkou je jeden joul na kilogram (J/kg) se zvláštním názvem g r a y (Gy) - viz ČSN ISO 31-10. <ref>MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>  | ||
| + | |||
| + | == Reference ==  | ||
| + | <references/>  | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Energie a záření]]  | ||
| + | |||
| + | {{jazyky3|en=Non-ionizing radiation |de=Nichtionisierende Strahlung (e)|fr=Rayonnement non ionisant (m)|zdroj=MUDr: Eva Hanáková	}}  | ||
| + | |||
| + | [[viz::nebezpečí ze záření| ]]  | ||
| + | [[Nadřazený termín::Záření| ]]  | ||
| + | [[Nadřazený termín::Fyzikální faktory| ]]  | ||
Aktuální verze z 2. 8. 2019, 13:40
- Záření, které nenese energii dostatečnou k vytržení elektronu z elektronového obalu atomu nebo molekuly.
 - Neionizující záření je elektromagnetické záření v rozsahu frekvencí od 0 do 1,2.1015 Hz. [1]
 - Neionizující záření nezpůsobuje vznik nabitých částic – iontů.
 
Neionizující pole a záření tvoří:
- elektrické pole;
 - magnetické pole;
 - elektromagnetické záření - v kmitočtovém pásmu nad desítky kHz se elektrické a magnetické pole šíří jako záření ve formě elektromagnetických vln rychlostí světla (ve vzduchu), je odráženo, rozptylováno, absorbováno a polarizováno. Velikost elektromagnetické vlny se vyjadřuje jako intenzita nebo výkonová hustota;
 - Viditelné světlo - je elektromagnetické záření vlnové délky od 400 do 780 nm. Ve světelné technice a ve fyziologii vidění se používají fotometrické veličiny beroucí v úvahu rozdíly v citlivosti lidského zraku pro světlo různých vlnových délek;
 - Ultrafialové záření (dále UV) zaujímá ve spektru elektromagnetického záření vlnové délky od 100 do 400 nm (pod 200 nm je absorbováno vzduchem za vzniku ozonu).
 
Podle biologických účinků se rozlišují 3 dílčí oblasti: UVA o vlnových délkách 315 - 400 nm, UVB o vlnových délkách 280 - 315 nm a UVC o vlnových délkách 200 - 280 nm. Nejdůležitějším z umělých zdrojů je elektrický oblouk - zvyšuje ve spektru záření podíl UVC. Nejvýkonnějším zdrojem UV záření je plazmový hořák užívaný hlavně k řezání kovů.
- Infračervené záření (IR) zaujímá ve spektru elektromagnetického záření rozsah vlnových délek od 780 nm do jednotek μm. Zdrojem koherentního monochromatického IR jsou lasery pracující v infračervené části spektra.
 - Problematika laserů - lasery jsou zdrojem elektromagnetického záření s charakteristickými vlastnostmi: fázová koherence, monochromatičnost, vysoká intenzita a malá rozbíhavost svazku záření.
 
Když ionizační záření přichází do styku s látkou, např. tkáněmi těla, absorbuje se v ní procesem ionizace energie. Střední energie sdělená ionizačním zářením jednotce hmotnosti v určitém bodě těla se označuje jako dávka absorbovaná v tkáni. Její jednotkou je jeden joul na kilogram (J/kg) se zvláštním názvem g r a y (Gy) - viz ČSN ISO 31-10. [2]
Reference
| Neionizující záření - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: | 
| Non-ionizing radiation | Nichtionisierende Strahlung (e) | Rayonnement non ionisant (m) |